Nelíbí se nám slyšet o dluhy, ale co jsme víme o historii? Během existování lidstva naši předchůdci také museli žít na dluhy, ale jak to dělali a jakým způsobem platili? Podiveme se dál.
V Babylonu jako bankovní domy sloužily chrámy. Každý kdo si něco uložil, obdržel písemný doklad o vkladu. Tato potvrzení postupem času začala sloužit k placení daní a dalších různých závazků. Vklady ve formě obilí, zvířata a později mince z drahých kovů se začínají masově rozšiřovat. Tento princip se začal těšit velké oblibě, proto nalezneme několik “bankovních” zákonů ve slavném Chamurappiho zákoníku.
Ve starobylém Řecku dlužníky byly zapsání do tabuli jíž měla název “Hypotéka”. To tabule znamená, že jestli dlužník nezaplatí svůj dluh včas, musí odevzdat svůj územní díl věřitelovi.
Řecku dalo vzniknout peněžnímu systému, jehož principy využíváme do dnes. Částečně přeneslo bankovnictví z chrámů do soukromého sektoru. V Řecku se zrodilo několik významných produktů jako: úvěry, směnárenství, peněžní vklady nebo posuzování pravosti mincí. Jedním z prvních „půjčkařů“ byl Pythius a to již v 5. století př. n. l. Další významná osobnost v historii půjček v Řecku byl Pasión. Jeho „kreditní“ bankovnictví předběhlo svou dobu. Položil základ kreditních poukázek na výběr peněz. Ty platily v tehdejších městských státech po celém Řecku.
Egyptě byl situace podobná, jako vklady sloužilo obilí, drahé kameny a cenné kovy. Funkci bank zastávaly sýpky, které byly po celém území starověkého Egypta. Zajímavost ovšem je, že zprvu obyčejné sýpky se postupem času změnily v jakési banky. Hlavní „sýpková banka“ sídlila v Alexandrii.
Ve Řimě zavedl bezhotovostní styk a jako další novinka bylo otroctví pro neplatiče půjček. Dlužník se stal otrokem věřitele v případě, že nesplatil půjčku řádně a včas (to muselo být 100x horší než dnešní exekuce.
Starověké půjčky si lidé pořizovali hned z několika důvodů. Zjevně nejběžnější příklady proč si lidé vyřizovali půjčky je placení daní, obchody a tehdejší podnikání, půjčovali si obilí, aby jej mohli pěstovat na vlastních polích a podobně. I tehdy půjčky museli lidé splácet i s úroky.
Obecně můžeme říci, že tehdejší půjčky sloužily k velice podobným účelům jako dnes. Ale současní chapaní půjčky vede z Firenze.
Florentský bankéř Cosimo Medicejský si na přelomu 14. – 15. století uvědomil, že na půjčkách ve velkém může vydělávat a proto vymyslel bezkonkurenční daňovou úpravu. Nabízel půjčky s výhodným úrokem, které prostě nešly odmítnout. Jeho nápad se stal nepsaným pravidlem fungujícím do dnes, jasné a férové parametry půjček bez záhadných poplatků a bez závratných úroků, jsou základ každé půjčky. Pravidla jeho půjček se zalíbila i samotnému papeži.
Na dnešní den chranime tyto principy a teď si můžete sjednat půjčku pohodli z domova.
Informace připravil finanční supermarket Finrada.cz.
Čtěte také
Na Jižní Moravě čtyři pětiny půjček slouží na bydlení
Potřebujete více finančních porady? Nechte si posílat novinky ze světa finance na svůj e-mail.
Kliknutim tlačitka „Přihlásit se“ jste se souhlasíte s chraněním a využiváním uvedených udaje.