Peníze dělají nás šťastnými?

Každý někdy slyšel citátu o tom, že: “Štěstí si za peníze nekoupíš”. Lidstvo s tím citátem žije dost dlouho, ale pro duše to nedělá klid. Důkazem toho slouží fakt, když chudý člověk může být šťastný, stejně jako bohatý nešťastný. Častěji naopak,když šťastný chudák zbohatne, neznamená to nutně, že začne být nešťastný. Kdo se užírá v chudobě, bude se nejspíše užírat i v bohatství. Štěstí je princip. Štěstí je způsob myšlení.

Také, nedávno vědci, podle rozsáhlého výzkumu a na jeho základě zjistili, že peníze nebo příjem můžou k vašemu štěstí přispět.

Lidé potřebují uspokojit vlastní potřeby, především jde o bytu a potravinách: za peníze si můžete pořídit bydlení i jídlo, peníze vám otevírají možnosti k novým zkušenostem, jako cestování. V tomto smyslu peníze můžou zvýšit pocit spokojenosti s životem.

Štěstí je subjektivní

Neexistuje jednou konstanty s důvodů pochopení pojmu štěstí. Spíš jde o subjektivním pocitu, neboť je jedno, jak lidé žijí – pro jednoho může být určitý způsob života nešťastný, pro druhého šťastný – důležité je, zda štěstí vnímají subjektivně uvnitř sebe což potvrzují odborný časopis Social Science & Medicine vědci z University of North Carolina: „Ekonomové se neustále obávají ekonomických nejistot, kriminalisté bezpečí a prevence násilí a lékaři zase nezdravého chování. My jsme ale v našem výzkumu neshledali v ničem takovém podstatný faktor, který by měl silnější vliv než pocit štěstí. Vyšší příjmy, bezpečná čtvrť a lepší zdravotní péče mohou poskytnout člověku ekonomickou jistotu, pocit bezpečí a zdraví, ale nevedou nutně k vnitřnímu pocitu štěstí.“

Půjčky pitomosti ničí duševní zdraví

Vzhledem k tomu, že osmdesát procent amerických domácností a sedmdesát procent absolventů vysokých škol má dluhy – stojí emocionální dopad půjček za studii.

Abychom se dostali hlouběji, analyzoval náš tým na širokém vzorku vysokoškoláků dopad studentských půjček na jejich duševní pohodu. Duševní pohoda studentů se lišila podle toho, od koho měli půjčeno. Pokud byla jejich půjčka zatížena nižším úrokem nebo se dalo počítat s větší pružností při splácení (například dotované studentské půjčky), stres byl nižší, než když šlo o půjčku od finanční instituce s přemrštěnými úroky a nemilosrdnou politikou splácení. Emocionální daň, kterou si dluh vybíral, se lišila podle toho, do jaké míry měli studenti přístup k jiným finančním zdrojům.

Informace připravil finanční supermarket Finrada.cz.

Čtěte také

Nejpodivnější daně ve světě

Porovnejte si půjčky! Zde je nejlepší!