Problémové projekty v České Republice

Ministerstvo financí uvedlo že teď s Evropskou komisí postupně uzavírá jednotlivé operační programy a vyřazuje z nich projekty, které jsou problémové. „Evropská komise navrhla vyjmout výdaje, které jsou předmětem správního či trestního řízení či šetření OLAF, z evropského financování“.

Na základě dotazů na jednoltivé ROP a na ministerstva, která operační programy mají na starosti, MF DNES napočítala nejméně 84 problémových projektů za celkem 1,7 miliardy korun, přičemž nejméně pět desítek z nich šetří nebo šetřila policie.

Mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček uvedl „U projektů šetřených policií může být otázka dořešení, zdali byl, či nebyl spáchán trestný čin, i otázkou několika let a v takovém případě může být nutné je vyjmout a dořešit na národní úrovni“.

Zmíněnou sumu nám ale Brusel neodepře – balík problematických projektů nahradí nebo už nahradila ministerstva jinými ve stejné hodnotě. Dotace totiž fungují tak, že se peníze příjemcům zaplatí ze státního rozpočtu a teprve potom si je Česko nárokuje v EU. Bude to tedy česká finanční správa, kdo v případě podvodů či jiných nesrovnalostí bude vymáhat peníze od příjemců zpátky.

Někdy se projekt skutečně postaví nebo se dotovaná akce uskuteční, ale kvůli administrativní chybě o dotace dotyčný přijde. Proto nevždy se dotace musejí vracet kvůli lumpárnám. Kolik a kteří příjemci museli vracet, finanční správa nezveřejňuje s odkazem na daňovou mlčenlivost. Naposledy před třemi lety dala dohromady alespoň souhrnné údaje: v říjnu 2014 vyměřila příjemcům vrátit celkem 2,6 miliardy korun včetně pokut a penále, přičemž následně jim na pokutách 660 milionů odpustila. Nejvíc se mělo vracet z programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

Jisté je, že číslo mezitím narůstá – řada projektů mohla zkrachovat a nesplnila tak podmínku udržet se při životě nejméně pět, v případě investic pak minimálně deset let. Současně také probíhají kontroly, které mohou odhalit další nedostatky.

Samostatná kategorie jsou „Čapí hnízda“ – údajné zakrývání a změna vlastníka s úmyslem získat nárok na dotaci totiž nebude ojedinělý případ. Podle ekonoma Jiřího Skuhrovce z akademického spolku Econlab šlo za posledních deset let firmám s neznámým majitelem 2 367 dotací v celkové hodnotě asi 30 miliard korun a dalších 8 miliard dostali příjemci, kteří těsně po přidělení dotace přešli pod nějaký koncern. O vrácení, či nevrácení za Čapí hnízdo bude zřejmě muset rozhodnout až soud.

Na naše webové stránce Finrada.cz. si můžete vybrat různé nabídky půjček od různých kampaní

Čtěte také

Cestovní ruch v České Republice